Vlaštovky - Traband

Jsme z míst, která jsme zabydlili,

z hnízd, která jsme opustili,

z cest, které končí na břehu.

Jsme z lidí i všech bytostí,

jsme z krve, z masa, z kostí,

ze vzpomínek, snů a z příběhů.

Jsme jako ti ptáci, z papíru draci,

létáme v mracích

a pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme.

Jsme lidské bytosti z masa a kostí,

jsme jenom hosti

na tomhle světě – přicházíme, odcházíme.

A chceme mít jisto, že někde místo,

že někde je hnízdo,

odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát.

Že někde je domov, že někde je hnízdo,

útulno čisto,

někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat.

Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích,

v divokých řekách,

ve vysokých horách, které je nutné přelétnout.

Tam v nebeských stezkách, v zářících hvězdách,

na cestách domů,

v korunách stromů, kde je možné odpočinout.