Ztracená bloudím - Verona

Tolkad av Verona
1.
Jsem jak stín, jak mlha nad ránem,
tichým oceánem, co v pramen se promění,
jsem jak dým, co vzhůru stoupá,
když vánek s ním houpá,
tam vysoko nad zemí...
R1.
Ztracená bloudím dál svým snem,
jsem ticho na stráních,
jsem vítr na pláních...
Ztracená bloudím dál svým snem,
snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ven...
2.
Jsem jak žár, co všechno spálí,
jsem ozvěnou v dáli, tu co ty neslyšíš,
jsem jak den, co s nocí se střídá,
jsem černá i bílá,
ve světě zatměných...
R2.
Ztracená bloudím dál svým snem,
jsem ticho na stráních,
jsem vítr na pláních...
Ztracená bloudím dál svým snem,
snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ven...
R3.
Ztracená bloudím dál svým snem,
snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ven...