Vzpomínky - Karel Plíhal
1.
DAmi
Vlastní krví slunce kreslí na skla oken krajinky,
BmiA
odevšad se na zem snesly utahané vzpomínky,
DAmi
otvírám jim do předsíně, zouvají si botičky,
BmiA
hned se ženou do kuchyně na slaninu s vajíčky.
Ref1
BmiGAD
Každá má jméno holky, se kterou jsem někdy chodil,
BmiGAD
každá zná všechna přání, co jsem za ta léta měl,
BmiGAD
každá ví, kdy jsem pomáhal a kdy jsem zase škodil,
BmiGA
každá z nich je tou láskou s velkým L.
2.
DAmi
Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
BmiA
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
DAmi
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
BmiA
dokud nás hlad nezažene jít se řádně nasnídat.
Ref1
Int
DAmiBmiA
DAmiBmiA
Ref1
