Voda v prášku - Wohnout+1

Čekám potají, na to až mi prodají, malý balení, vody v prášku.

Trápím se ale tím, čím jí naředím, smůla se lepí, na podrážku.

Moje hrdlo žíznivý, vo mojí žízni ví. Je tu, sakum prásk, všechno suchý!

A osud jak se zdá, mi není příznivý. A abych do bot prásk, není jednoduchý.

Čeho se to dopouštím, pouštím-li se do pouští s žízní na vyrážku.

I tak, ale především, moje zdraví je mi vším zakoupím si vodu v prášku.

Přede mnou se rozkládá písečná zahrada, netuším kam až sahá.

A tak mě stále napadá, jaká je to záhada, co mě na tom všem vlastně láká.

A tak čekám potají, až mi vodu prodají. Na patra se sám jazyk lepí.

Se mi lepí, se mi lepí, se mi lepí, se mi lepí!

A tak mě stále napadá jaká je to záhada, co mě na tom všem vlastně láká.

Čeho se to dopouštím, pouštím-li se do pouští, to není vůle jen, tak ledajaká.

A tak čekám potají, na to až mi prodají, malý balení, vody v prášku.

Trápím se ale tím, čím jí naředím. Smůla se lepí, na podrážku.

A tak mě stále napadá jaká je to záhada, co mě na tom všem vlastně láká.

Čeho se to dopouštím, pouštím-li se do pouští, to není vůle jen, tak ledajaká.