Tunel jménem Čas - Hoboes

Těch strašnejch vlaků, co se ženou kolejí tvejch snů,

těch asi už se nezbavíš do posledních dnů.

A hvězdy žhavejch uhlíků ti nikdy nedaj spát,

tvá dráha míří k tunelu a tunel ten má hlad.

Už tolikrát ses mašinfíry zkusil na to ptát,

kdo nechal roky nejhezčí do vozů nakládat.

Proč vlaky, co si každou noc pod voknem laděj hlas,

polyká díra kamenná - tunel jménem •Čas.

Co všechno vlaky vodvezly, to jenom pánbů ví,

tvý starý lásky mladej hlas a slova bláhový.

A po kolejích zmizela a spadla za ní klec,

co bez tebe žít nechtěla a žila nakonec.

A zvonky nočních nádraží i vítr na tratích

a honky tonky piáno a uplakanej smích

a písničky a šťastný míle na tuláckej pas

už spolkla díra kamenná - tunel jménem •Čas.

Než poslední vlak vodjede a to už bude zlý,

snad ňákej minér šikovnej ten tunel zavalí.

A veksl zpátky přehodí v tý chvíli akorát,

i kapela se probudí a začne zase hrát.

Vlak v nula nula dvacet pět bude ten poslední,

minér svou práci nestačí dřív, než se rozední.

Ten konec moh bejt veselej, jen nemít tenhle kaz,

tu černou díru kamennou – tunel jménem Čas.