Toulavej - Vojta Kiďák Tomáško

Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj,

ať vám poví, proč mi říkaj, proč mi říkaj Toulavej.

Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: „Je mu hej,“

tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej.

Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej,

malá daň za vaše „umí,“ kterou splácí Toulavej.

Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej,

je to fajn, vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej.

Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: „No tak jdem,“

známí kluci ruku stisknou, řeknou: „Vítej, Toulavej.“

Budou hvězdy jako tenkrát, až tě v očích zabolej,

celou noc jim bude zpívat jeden blázen toulavej.

Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj,

ať vám poví, proč mi říkaj, proč mi říkaj Toulavej.