Sedmnáct dnů - Wabi Ryvola
1.
E7AmiEmi
Jak zavoláš, když už ti v hrdle dávno vyschnul hlas,
B7EmiAmiEmi
tvůj krk je připravenej na provaz, kterej se houpá blíž a blíž.
E7AmiEmi
Kam zavoláš, když tvoje oči vidí pustinu,
B7EmiAmiEmi
nejradši lehnul by sis do stínu, kdyby tu ňákej byl.
Ref.
E7Ami
Sedmnáct dnů, máš v patách vostrý hochy z patroly,
D7G
noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli,
B7C
v hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít,
B7EmiAmiEmi
máš asi strach, seš ale chlap a desperát.
2.
Jezdi jsou blíž, pustinou jenom dusot koní zní,
ubal si cigaretu poslední, než zazní obávanej hlas:
„Hands up old boy!“ bouchačku chytni rukou za hlaveň,
ať šerif ví že máš furt úroveň, že v očích ještě ocel máš.
Ref2
Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temnej strach,
ten právo má, aby řek' šerif o něm „Byl to chlap.“
Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem,
život je boj a tys ho předčasně prohrál.
