Růže kvetou dál - Helena Vondráčková

1.
Ty, kdo bloudíš sám a sám dlažbou měst a jejich špínou,
smutkem dní a nudou línou, já tě znám,
ty, kdo ztratils' přízeň dam, kdo jsi lásce ustlal v hrobě,
škodíš tím jenom sám sobě, že jsi sám.
REF
Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,
podívej, kvete růže, ta tvá.
Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,
podívej, kvete růže, ta tvá.
2.
Ty, kdo nevíš kudy kam samou bídou koncem týdne,
nemáš mládí právě klidné, já tě znám,
kdo se topíš jako prám v naší rozbouřené době,
v téhle chvíli právě tobě povídám.
REF2
Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,
podívej, kvete růže, ta tvá.
Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,
podívej, kvete růže, ta tvá.
3.
Ty, kdo Neznáš se k dětským hrám, co tě bosé nohy zebou,
počkej na mě, půjdu s tebou, já tě znám,
slunce zamklo zlatý chrám, noc, ta dáma v černé róbě,
volá hvězdu a jdou obě přímo k vám.
REF3
Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,
podívej, kvete růže, ta tvá.
Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže,
podívej, kvete růže, ta tvá.