Projdu Zdí - Kabát

Já peníz v rukou měl, co toužil po něm svět

hledal rub a líc, pořád ho obracel.

Tak dlouho řeknu vám, až orel pannu sněd

roztrhal ji, natrávil a vyzvracel

Tak jsem pozbyl strach a páni v buřinkách

tolik dojatý mou výhrou lehce tleskali.

Štěstí bylo míň, než je rumu v pralinkách

a žádný velký věci pak se nestaly

Až jednou o mně rozhodnou

Dravec loví dál, zpívej Mirabel

někdy je až příliš pozdě na změny.

Neusnul, kdo se bál a já snad abych šel

princezny by měly zůstat zazděný

Až jednou o mně rozhodnou

Chodník slávy mý se nahnul a já spad

smyslů zbaven o zem praštil kytarou.

Do dneška tam zní a ještě dlouho bude snad

já zmizim jako Faust, písně tu zůstanou

Až jednou o mně rozhodnou