Příteli - TOM Pawnee

1.
Procházím prázdným městem prázdných tváří,
každej sám v sobě dusí vlastní svět.
Přemýšlím, proč jsme všichni tolik staří,
včera nám přeci bylo ještě pět.
2.
Hledám tvář, která nebyla by cizí,
abych směl své pocity jí dát.
Jako vlak ale všechno kolem mizí,
zatím sám sebe můžu někam zvát.
Ref.
Příteli, prosím tě, kdepak jseš,
proč ke mně nemůžeš, tak rád bych tě znal.
Chci být tvůj, tak prosím, chvílí stůj,
šplhám na velkou věž a padám z okrajů skal.
3.
Bratr nezná bratra, sestra nezná sestru,
nebaví je smát se, nebaví je pláč.
Kde je jejich hrdost hledat vlastní cestu,
nechce se jim dýchat, nemají oč stát.
Ref.
4.
Proč za každou větou leží otazník,
proč se ptáme, když není odpověď?
Nikdo nezná slovo prosím nebo dík,
kam s tím světem, který kráčí pořád zpět?
|: Ref. :|