Přítel - Jaromír Nohavica
|: A - E - Bm - E
Bm - D - A - E :|
1.
AE
Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas,
F#mE
táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás.
BmD
Vrabci nám jedli z ruky, život šel bez záruky,
AE
ale taky bez příkras.
2.
Možná, že hloupý, ale krasný byl náš svět,
zdál se nám opojný, jak dvacka cigaret.
A všechna tajná přání plnila se na počkání,
anebo rovnou hned.
Ref.1
BmD
Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
AEF#m
kde je ti konec, můj jediný příteli,
BmE
zmizels mi, nevím kam.
F#mDAEF#mE
Sám, sám, sám, jsem tady sám.
3.
Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc,
jich bylo pět a tys mi přišel na pomoc.
Jó, tehdy nebýt tebe, tak z mých dvanácti žeber
nezůstalo příliš moc.
4.
Dneska už nevím, jestli přiběh by jsi zas,
jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas.
A vlasy, vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší,
no a co, vem to ďas.
Ref.2
BmD
Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
AEF#m
kde je ti konec, můj jediný příteli,
BmE
zmizels mi, nevím kam.
F#mDAEF#mE
Sám, sám, sám, peru se teď sám.
5.
AE
Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok,
F#mE
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok.
BmD
A my dva jako jeden, ze starých reprobeden,
AE
přes moře jak přes potok.
6.
Tvůj děda říkal: „Ono se to uklidní,“
měl pravdu, přišla potom spousta malých dní.
A byla velká voda, vzala nám, co ji kdo dal,
a tobě i to poslední.
Ref.3
BmD
Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
AEF#m
kde je ti konec, můj jediný příteli,
BmE
zmizels mi, nevím kam.
F#mDAEF#mE
Sám, sám, sám, zpívám tady sám.
Bm - D - A - E
7.
Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs byl,
jenom mi netvrď, že tě život naučil.
Člověk, to není páčka, kterou si, kdo chce, mačká,
to už jsem dávno pochopil.
8.
A taky vím, že srdce rukou nechytím,
jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty.
A přesto líto je mi, že už nám nad písněmi
společný slunko nesvítí.
Ref.4
BmD
Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
AEF#m
kde je ti konec, můj jediný příteli,
BmE
zmizels mi, nevím kam.
F#mDAEF#mE
Sám, sám, sám, dýcham tady sám.
A
