Morituri te salutant - Karel Kryl

1.
Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
a šedé šmouhy kreslí do vlasů.
A z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná
a pírka touhy z křídel Pegasů.
A z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná
a pírka touhy z křídel Pegasů.
2.
Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol.
|: A z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :|
Ref.
Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,
počkejte chvíli, mé oči uviděly
tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,
seržante mávnou, a budem zasvěceni.
Morituri te salutant, morituri te salutant.
3.
Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí.
|: A marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :|
4.
Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
|: Rezavý kvér – můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :|
Ref.