Mé srdce ztvrdlo - Pavel Čadek
Cm - Fm - G
Cm - Fm - G7
1.
Cm
Všude kolem slyším řeči,
že prý když pro něco klečíš,
D#G7
tak se celý svět spojí, aby to splnil.
Cm
Na chatu čtu věty o tom,
že každý jediný atom
D#G7
je tvořený z lásky, myslím si, že není.
D#
Samá slova slova slova
jak je těžké nemilovat.
G#G7
Co když láska je jen podnět k reprodukci?
D#
A všechna ta živá krása
roste jen z krve a masa
G#G7
a zlé bídy těch, co nebyli dost prudcí.
2.
Ne, tak mluvit neměl bych,
vždyť zatrpklost je hřích
a přece se ke slovu dere zloba.
A to slovo vede k zlobě,
je to věčný koloběh
a kolem hrudi vytváří se obal.
Ven už chodím jen ve zbroji
a zvát domů už se bojím.
Byl jsem tažný kůň a teď chci být zas vně jha.
Znovu nic už nechci cítit,
přesto dál za mými štíty
ještě trochu žije moje stará něha.
Ref.
Cm
Mé srdce ztvrdlo jako srdce tříletého chlapce,
FG
co dává obrázek svojí opilé matce.
Cm
Mé srdce ztvrdlo jako beton vykydnutý na zahrádce,
G#dimG7
jak sedmikrásky v jinovatce.
Cm
Mé srdce ztvrdlo jako srdce dívky o Vánocích,
FG
když tančí svému nevnímajícímu otci.
Cm
Mé srdce ztvrdlo jako srdce těch, co byli příliš krotcí,
G#dimG7
jak poezie na záchodcích.
G#dimG7
Jak poezie na záchodcích!
3.
Z mého naivního snění
mě vždy budí podezření,
kolik dobra zrodilo se jenom ze zla.
Z rádia slyším znít
píseň “love is all you need”,
bohudíky všechna láska ze mě slezla.
Kráska z TV dává rady,
jenže když jsi druhořadý,
musíš za svým štěstím neustále běhat!
Zatímco se topím v blátě,
kdesi za železným plátem
ještě slabě bliká moje skrytá něha.
Ref.
