Máma - Lucie Bílá(capo 4)

Jsou to unavený oči,

když pozdě večer chodíš spát

je to strach, že každou chvíli

se může něco stát

je to důvod proč jsem tady

je to občas malá lež

dar a břímě dohromady

a co když to nezvládneš

Nikdys mi mami neřekla co prožíváš

a že jsem všechno co na tomhle světě máš

nikdys mi mami neřekla jaký to je

přijít do prázdnýho dětskýho pokoje

Mám tvý oči a tvý srdce

v odraze vidím vždy tvůj smích

já vím, že nemám už tu šanci

ale pokud měla bych

řekla bych díky, že jsi skvěla

tys byla ten, co při mě stál

svět na zádech podržela

abych mohla běžet dal

Nikdys mi neřekla, jak roky krátký jsou

co všechno mámy na svých bedrech unesou

nikdys mi mami neřekla jaký to je

přijít do prázdného dětských pokoje