Magdaléna - Rybičky 48

Potkal jsem Magdalénu Vařekovou

Na srazu Dpo deseti letech se Cstřední školou.

Kdysi Gkrálovna krásy, na její Emidlouhý vlasy vzpomínám

Všichni ji milovali, stejně tak já

Psal jsem jí básničky, co nikdy neslyšela

Magdaléna, co naše jména neznala

Tak teď je tady a teď

Jenže někdo časem zmoudří, ona věkem ztloustla,

Jak se ke mně blíží atmosféra zhoustla

Nevím co mám říkat, nevím co mám dělat

Asi jí poděkovat, že nikdy nebyla

Na hlavě trvalou jak z květáku máš

A šaty číslo třicet dva už taky neoblíkáš

Jsou pryč ty časy, kdy všichni chtěli číslo tvý

Pochybuju o tom, že někoho máš

Na střední školu jak na zlatý časy vzpomínáš

Tak tohleto máš za to, jak jsi se zlato chovala

A teď jseš tady a teď

Jenže někdo časem zmoudří, ona věkem ztloustla,

Jak se ke mně blíží atmosféra zhoustla

Nevím co mám říkat, nevím co mám dělat

Asi jí poděkovat, že nikdy nebyla