Leona - Mirek Kemel(capo 3)

Seděla pod lipou, na čele znamení,

se srdcem dítěte, s únavou stařeny.

Životem jak nahá trním,

Ekaždej pohyb bolí.

Smála se jako když práskne do koní,

zažloutlý prsty, tabák co nevoní,

o rozum můžem přijít

Epro cokoli.

Já slyším křídla, jak tlučou o stěny,

G7větrný vír bere stromy i s kořeny,

zkoušíš svoje křídla

Epod kámen skrýt.

Stejně tě už, Leono, mají za blázna,

G7za družici na cestě ze vzduchoprázdna,

co shoří, když jí selže

Etepelnej štít.

Nad námi blikaly mrazivé dálky,

do dlaní hřály čajové šálky.

Pak jsi mi zmizela v polích

Epřed kuropěním.

Já dál slyšel tvůj dech vedle sebe

a tichý smích odněkud z nebe,

ne ty, Leono, ne,

Eto my jsme šílení.

Já slyším křídla, jak tlučou o stěny,

G7větrný vír bere stromy i s kořeny,

zkoušíš svoje křídla

Epod kámen skrýt.

Stejně tě už, Leono, mají za blázna,

G7za družici na cestě ze vzduchoprázdna,

co shoří, když jí selže

Etepelnej štít.