Lambáda - Záviš

Má milá má krámy, zrovna když jsou tu známí,

soulož na ní mámí ti známí vod mámy.

Má milá je bleška, rychle si vyndá peška,

zase je pánem dneška, jebačku nezmešká.

Milá ječí v křeči, známí ji berou ztečí,

čtyri na ní klečí a věnují jí péči.

Kolem ozón vinný, slova se mění v činy,

žádný není líný, mrzké prasečiny.

Všechno je bez chyby, mé milé se to líbí,

nevzdá se záliby, známí jí pak slíbí.

Prdel to však není, za pešky milá mění,

známé v opojení, všem až z huby pění.

Má milá má krámy, zrovna když jsou tu známí,

dál jebačku mámí ti známí vod mámy.