Kámen v botě - Traband

1.
Je půl čtvrtý ráno v jednom městějsi poslední opilec, kterej ruší noční klid.
Potácíš se na rohu, po kapsách hledáš klíče, ale nevíš ani, kde leží tvůj byt.
Naproti v okně se rozsvítilo, ženskou siluetu si tam snažíš představit.
Řekl bys jí: "Milá dámo, vemte mě nahoru, budu galantní anebo povím nějakej vtip."
R:
Ale ten kámen, co tě v botě tlačí,
nejde, nejde jen tak zahodit.
2.
Vzpomínáš, jak chtěls jet do Paříže pod Eiffelovkou se vyfotit.
A paks tam stál nad tou kalnou stokou a pozoroval měsíční svit.
Znuděnej a zklamanej jezdils metrem tam a sem a z toho rozbředlýho nic chtělo se ti blít.
Nějakej chlápek na blešáku pod mostem, chytil tě za rukáv a povídá:
"Il est grand temps pour toi. Quitte!"
R1:
Ale ten kámen, co tě v botě tlačí,
nejde, nejde jen tak zahodit.
3.
Včera v hospodě jsi dostal pěstí od toho chlápka, co vypadal jak Brad Pitt.
Chtělo se ti smát a nevěděl jsi proč, dostals druhou a byli jste si kvit.
Pak jsi seděl v parku dole na náměstí, šla kolem paní svoje psisko vyvenčit.
Vzpomněl sis, že za tejden ti bude přes čtyřicet a že ti může každej políbit.
R2 = R1
4.
Někde vzadu ve tvý hlavě je dům se zahradou,
pár jabloní a vůně lip,
a nějaká žena, co ti říká: "Taťko,
kafe je na stole, pojď se k nám posadit!"
Měl bys ji znát, ale ani její jméno
si po těch letech nedokážeš vybavit,
jen holej fakt, že v tomhle domě
ses vždycky cítil jako parazit.
R3:
A že ten kámen, co tě v botě tlačí,
nejde, nejde jen tak zahodit.
5.
Je půl pátý ráno v jednom městě, za chvíli se musí rozednít.
Vítr tě žene prázdnou ulicí jak pomačkanej igelit.
Já vím, i hrdinové mají svoje slabý chvilky,
kdy se neovládnou a projeví svůj cit.
A i ten co celej život pálil mosty za sebou,
se taky jednou musí otočit.
R4:
A ten kámen, co tě v botě tlačí,
musíš, konečně už zahodit.
Tenhle kámen, co tě v botě tlačí,
Ten kámen, co tě v botě tlačí,
Tenhle kámen, co tě v botě tlačí, (tlačí)
stačí, přece jenom zahodit.