Indiánská - Zuzana Navarová

Tak leť, tvůj sokol čapku snímá,

no, tak leť, ne bez nás, ale s nima.

A hleď, ať nikdá nezaslechneš výstřel poslední,

jen vítr z hor a zvony polední.

Tak běž, ne, neublížíš mouše,

no, tak běž tvůj vlk už řemen kouše.

A jako bys už věděl, že jsi jenom chvíli tu,

střež ulitu a chraň tě Manitou.

Joj, Bože, Bože, joj, Bože, Bože, Devla,

sedmkrát mávni perutí.

Joj, Bože, Bože, joj, Bože, Bože, Devla, Devla,

poletím s tebou bez hnutí.

Tak plav, jak divoká je strouha,

no, tak plav, ať háček z huby čouhá.

Řve splav, ať dlouho nečeká tě tvoje mladá squaw

a chraň tě Bůh a taky svatej Duch.

Tak běž, ne, neděláš to těžší,

no, tak běž, tvůj kůň se na trysk těší,

a z planých růží keř, co obrost babylónskou věž,

teď okusuje, věř, jen divá zvěř.

|: Vajdem, vajdem, vajdem, vajdem, vajdem, :|

Tak leť, tvůj sokol čapku snímá,

no, tak leť, ne bez nás, ale s nima.

A hleď, ať nikdá nezaslechneš výstřel poslední,

Tvůj Bůh je tu a taky Manitou.