Hvězdy patří na nebe - Pavel Čadek

|: Gm - Gmsus4 - Gm - Gmsus4 :|
D# - D#5- - D# - D#5-
Gm - Gmsus4 - Gm - Gmsus4
1.
Proč býváš, má milá, smutná,
že jsi obyčejná?
A nezlob se na ně, vždyť nevíš, jak sláva chutná
a kam se snáší hejna.
Jsou nádherní a velmi důležití,
jejich jména vytvářejí jmění.
Jména se však neustále mění,
to jen v zákulisí stojí stále titíž.
2.
Utři si, má milá, slzy
z těch obyčejných tváří.
Dnes v záři světel nejsi, vím, že tě to mrzí,
ale pro mě záříš.
Pódium si postavíme sami
z nočních stolků a židle houpací
a naším publikem budou plyšáci.
Věř, že to tak má být,
že vše dobře je s námi.
Ref.
Vždyť víš, že hvězdy patří na nebe,
ale já chci být ještě chvíli na zemi.
Byl bych tu pak bez tebe.
A to bych nevyměnil.
Hvězdy patří na nebe,
ale když vyjde slunce, tak se zase ztrácí.
A jsou daleko od sebe,
jsou tak samy na oblacích.
Ref.