Hombre - Cestáři Praha

1.
Když podzim listí pozlatí, tak tulák trpí závratí
nad krásou, co se krajem rozlejvá.
A každým rokem v tenhle čas k nám choděj zvadla, spral je ďas
a ráno se pak vždycky vozejvá:
Ref.1
Hej, hombre, vstávej, aby chlap se z tebe stal,
hej, hombre, vstávej, naposled svůj veksl sbal,
hej, hombre, vstávej, pacifik máš zadara,
než se ti na slezině o zábavu seržant postará.
2.
Teď na pár let se vytratíš a nezávazně klábosíš,
seš mezi svejma, co je dobře znáš.
Každej tě plácá po zádech a říká, že máš hroznej pech,
že ráno, když sny nejkrásnější máš, řeknou ti:
Ref.2
Vstávej, zase jedem o kus dál,
hej, hombre, vstávej, svoje cajky rychle sbal,
hej, hombre, vstávej, dostavník máš zadara,
než se ti na slezině o zábavu seržant postará.
3.
Mlha nás všechny objímá a den si oči protírá,
jen pár hodin tu s náma můžeš bejt.
Tak zapal si svý cigáro a stetsona posaď na háro
a jestli chceš, tak můžeme se zlejt.
Ref.1
Out.
Než se ti na slezině o zábavu seržant postará.