eSeMeS - Lucie Bílá

Int.
1.
Nevnímáš a snad nevidíš,
že já si v sobě stavím mříž
a pod ní ještě pevnou zeď,
to je má odpověď.
1,
Tak žádnej řev a žádnej pláč
a žádnej děsnej srdcerváč
a žádný scény zoufalý,
co tě povalí,
Br.
Nechci řvát tu jak husa pitomá,
to si fakt, lásko, nechám na doma.
Ref1
Kdo to řek? - Snad ne já? - Asi já!
Že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž,
tak ať táhne, už chci mít klid!
To si piš, vzpomínám
na tvý řeči prolhaný,
ty jsi těžkej pohodář
a já brečím si do vany
2.
Ty snad nevnímáš a neslyšíš
že spadla klec a bouchla mříž
co tvý řeči úžasný,
jak to bylo překrásný
2.
Tak už běž a nech mě bejt
srdce v háji, z mozku prejt
Co jsem nechtěla to mám
Spi si sám...
Bridge
Nechci řvát tu jak husa pitomá, (pitomá)
To si fakt, lásko, nechám na doma.
Ref1
Ref2
Tak žádnej křik a žádnej pláč
a scény nebudou,
abys mi ještě vyčítal,
že žil jsi s obludou.
Tak žádnej křik a žádnej pláč
a žádný běsnění.
Když budu řvát, blbnout na kvadrát,
tak se nic nezmění.
Ref3
Já mám jen teď, žádný pak,
přejels' mě jak náklaďák,
i když je to pochmurný,
tvý city smetu do urny.
Neskučím jako pes.
Na hrob ti tesám SMS.
"Můžeš lásko klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád!"