Dlouho nejel žádné vlak - Hop Trop

Už dlouho nejel žádnej vlak,

já ležel v náspu jenom tak

pod zpola vyvrácenou tabulí,

tam nápis dávno sloupal čas,

kde jsem, to věděl jenom ďas,

a já hladovej cpal se hrstí hořkejch bobulí.

Vtom ňákej hlas a druhej s ním

byl slyšet divným nádražím,

já v týle cejtil strach, co do mě vjel,

dva muži, mladší pozdravil

a starší žertem:"Copaks' pil

a proč tu ležíš, zeptat jako bych se tě směl?"

Tak jsem jim teda všechno řek',

jak vydal jsem se hledat flek

a chtěl se domů vrátit jako král,

jak na dráze jsem zprvu dřel

a ztrhanej jel na sever

a co kdo chtěl,

tam na kytaru za pár šupů hrál.

Já rozmejšlel se spoustů dní:

mám chytit si vlak nákladní,

anebo pod něj lepší byl by skok,

vždyť na něm čertví kam bych jel,

ale pod ním nic nevěděl,

co bude zejtra,

za měsíc a nebo příští rok.