Být stále mlád - Karel Gott

Čas dál si běží svůj maratón, někdy se cítím starší než-li on.

„Kolik už let?“ se jenom věčně ptám, a stále vím tak málo.

A jindy se cítím jako omládlý, jako ten kluk před školním zábradlím,

co tehdy snil o prvním líbání, a o svých prvních džínách.

Ten kluk toužil výš a měl velký cíl, zpíval i žil plně a ze všech sil.

Snad mi z něj kousek ještě ve mně zbyl, ten hezký čas se mi vrátí.

Jak život šel prošel jsem spoustu cest, už umím zodpovědět kdejaký test

a vím, že život není jen černá a bílá, žije v mnoha barvách.

Co ale jen já jich ještě nevychutnal, co všechno si slíbil a pak nevykonal,

co mám ještě snů a proto ženu se dál za nesplněnou touhou.

Vzepřít se jednou provždy kalendáři, jen mládí, Enikdy stáří.

Být stále mlád, zkouším to dál, být stále mlád.

I přes ty známky času ve své tváři být stále mlá - ád.

Zkouším to dál, být stále mlád. I přes ty známky času ve své tváři

být stále mlád.