Blaženo!

Tenhle příběh fakt se stal u nás na vesnici,

když místní báby vítaly novou kolchoznici.

Pojď Blaženo tajně vezmem tě v lese do míst,

kde páry parkujou své káry, když chtěj soukromí.

Koukej Blážo, máme štěstí, auto už je tu,

tipuju to na Karla a jeho Markétu.

Blažena se zděsila: „No tohle je snad šprým?

Co je to v káře za hambáře,já jim domluvím.“

Blažena se plíživě u auta skrčila,

pak otevřeným okýnkem tam hlavu strčila.

Pak je oba seřvala až otřásal se džíp,

Karel rychle okno zavřel, Bláže hlavu skříp.

„Když kde nemáš co dělat stále jen se potloukáš,

tak, ty bábo zvědavá, a teď to dokoukáš.“

Asi po půl hodině se Bláža vrací zpět,

kolchoznice chtějí hnedka všechno povědět.

„To byste mi nevěřily, co já viděla.“

A do lesa na palouk už nikdy nechtěla.