Baroko - Richard Müller

Dm7 - C - Dm7 - C
1.
Schoulené holky spí nahé
u hrobu Tycha de Brahe.
Z kamene oživlá světice
pozvedá monstranci měsíce.
Ref.1
Taková zář je jen jedna,
odtud až do nedohledna.
No a z něj daleko široko
proudem se rozlévá baroko.
2.
Andělé, odhalte tváře
pro slepé harmonikáře,
které jsem čekal a nepropás,
důverně známý je každý z vás.
Ref.2
Jste-li tak důvěrní známí,
pojďte a zpívejte s námi.
My dole, vy zase vysoko,
o tom jak mocné je baroko.
3.
Sedlejme koně a vzhůru,
zaplašme zlou denní můru,
která nám sežrala století,
zpěnění hřebci se rozletí.
Ref.3
V tuto noc lámání kostí,
chytrácké malověrnosti.
Sražme tu bestii hluboko,
tak, jak to umí jen baroko.
Brid.
Dnes je dnes, ale co zítra,
zbyde tu zázračná mitra?
Komu dá svou hlavu do klína
ryzáček svatého Martina?
Ref.4
Zem, která nemá své nebe,
ztratila všechno i sebe.
Zarostla pastvou jen pro oko,
proč jsi tak vzdálené, v perutích oděné baroko?
Ref.5
Zem, která nemá své nebe,
ztratila všechno i sebe.
Zarostla pastvou jen pro oko,
proč jsi tak vzdálené baroko?
Cookies allow us to further improve this page. 😊 Do you agree to our use of cookies for analytical, personalization and marketing purposes? ❤️