Babylon - Jaromír Nohavica

V cizím městě, samé cizí ulice,

cizí písmena a cizí krasavice,

taxikáři chtějí divné bankovky

velké jak cirkusový stan.

Trhani lačně chodí kolem plných stolů,

brčkama dopíjejí nedopitou coca-colu,

po hlavní ulici v šaškovské čepici, kráčí apoštol Jan.

Pasáží chtěl jsem projít do jiného dvoru,

ale panáček ukazuje červená na semaforu.

Nejprve jede všechno co je hnědé a potom veliký šéf.

Ten chlap co mě kopl řekl sorry a pak šel,

ale ono to stejně bolí, jako kdyby chtěl.

A to, co kape z mého rozbitého kolena, je moje, ne jeho krev.

S vozíkem pojedu sám mezi regály,

koupím si všechny věci, které na mě čekaly,

barvy olejovky, potápěče do sodovky, struhadlo na mrkev.

V gumové masce krásné paní Marylin,

a k tomu všemu ještě v saténové košili,

ve vlasech rudé květy vrazím na toalety a řeknu „Tady jsem“.

A bude ticho, budou se divit,

všichni ti kovbojové, rádi že jsou ještě živi,

a ani kapka vína neukápne na podlahu, na kachlíkovou zem.

Úsměv načerveno, tváře nabílo,

jako dítě, které mámě se ztratilo,

jako ptáče, které vypadlo z hnízda, |: mávnu křídly a uletím všem. :| (3×)