Země vzdálená - Kamil Střihavka

Smutnej déšť a město v kouři, Amticho prázdnejch rán.

Noční můry pijou silnej čaj.

Smutnej déšť, oči mhouříš, Amuž v nich nejsem sám,

ještě málo žijou, když se ptaj.

Roky ztratí sílu, Amkdyž ti dál šeptám:

While my guitar gently weeps.

Pod správnou hvězdou v malým ráji chtěl jsem říct:

Still my guitar gently weeps.

Den chová stín v záclonách,

toulavej pár koček, strach,

sen ti skrývá na víčkách, že jsi mou.

Bláznům se jen může smát,

když nám ráno dává mat.

Chtěl jsem dál jen poslouchat, že jsi má, že jsi má.