Vzpomínky - Karel Plíhal
1.
DAm
Vlastní krví slunce kreslí na skla oken krajinky,
BmA
odevšad se na zem snesly utahané vzpomínky,
DAm
otvírám jim do předsíně, zouvají si botičky,
BmA
hned se ženou do kuchyně na slaninu s vajíčky.
Ref1
BmGAD
Každá má jméno holky, se kterou jsem někdy chodil,
BmGAD
každá zná všechna přání, co jsem za ta léta měl,
BmGAD
každá ví, kdy jsem pomáhal a kdy jsem zase škodil,
BmGA
každá z nich je tou láskou s velkým L.
2.
DAm
Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
BmA
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
DAm
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
BmA
dokud nás hlad nezažene jít se řádně nasnídat.
Ref1
Int
DAmBmA
DAmBmA
Ref1
