Večer křupavých srdíček - Vlasta Redl

1.
Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky,
musel jsem se zasmát tomu co má být dál.
Ta křupavá srdíčka a zapálená svíčka
mi prozradily, že zas nejde o víc,
než o zaběhaný rituál.
REF1
Tak to má být a sklenku vína na dobrou noc,
k tomu pár vět, o tom jak vzácný jsem host,
tak to má být, když tma nad městem převezme moc
a chce se žít, žít víc než jen dost.
2.
Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a ty’s mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal a rád.
REF2
To se přece nedělá, chtít víc než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3.
Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle nekonečno ze dvou malých vypečených nul.
A ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
A vzniklo srdce z malých srdíček a já ho rychle propíchnul.
REF3
Tak to má být a sklenku vína na dobrou noc,
k tomu pár vět, o tom jak vzácný jsem host,
tak to má být, když tma nad městem převezme moc
a chce se žít, žít víc než jen dost.
Cookies allow us to further improve this page. 😊 Do you agree to our use of cookies for analytical and personalization purposes? ❤️