Ve vysokých horách - Vlasta Redl, AG Flek

Ve vysokých horách větr vyfukuje,

a sníh, co tam leží, už hodně pamatuje.

Ve vysokých horách zpívá meluzína,

a loňský sníh neroztál, špatně se zapomíná.

Že jsem nenosil kabát a čepici s šálou,

že bylo do nebe dál, ale slunce víc hřálo.

A ty žes měla sukni krátkou a úsměv široký.

Že jsem po parcích spal a na prsty pískal,

že jsem u ohňů hrál a do strun víc třískal.

A ty ses nebála smát se a dívat se mi do očí.

I vám se může stát, že sejdete ze svých cest,

a na kopci v dálce uvidíte motorest.

Kde je vždycky v krbu oheň a vždycky plná spíž

a vždycky plno lidí, co míří ještě výš, výš.

Výš, výš, výš!

Ale zkuste jim říct, že tam dole je léto,

že tráva voní a stromy právě kvetou.

Zakroutí hlavou a dají si rum s kávou.

Schválně zkuste jim říct, že tam dole je léto.

Vytáhnou teploměr a za chvíli vás spletou,

a časem si zvyknete na svůj stůl někde za pecí.

Ve vysokých horách větr vyfukuje,

a sníh, co tam leží, už hodně pamatuje.

Ve vysokých horách se špatně zapomíná,

jak moje malé štěstí zasypala vina.

Zasypala lala-lala-vina,

ho-sypala-vina…