Ty jsi divoká - Reflexy

Ty jsi divoká, pěkná Dorota, jsi holka pro cvoka, no prostě má.

Na stromě nežijem, a tak si nalijem, ledničku vypijem, a půjdem spát,

a až se postaví, zavolám do Prahy nějakýmu Vávrovi, co žije v podkroví.

Ať už se nezlobí,se šmudly nesoudí,Vlastičku pohladí,má krásný pozadí,

a až se ustaví, ať si to v posteli s ní zabrouká, tak jako já.

Vadí mi sousedi, co si nás všímají a furt se starají, proč mám tě rád,

nejde jim na rozum,povadlým názorům,když my si dáme ruma nejdem spát.

Až budem hotoví zavolám Vávrovi, co bydlí v podkroví na břehu Vltavy,

jestli je v posteli, tak ať se přitulí a zabrouká, tak jako já.

Tak brnknem Vávrovi,ať volá Billovi,nechť život oslaví,když hloupí závidí,

ať se jim postaví, připijou na zdraví a zpívají!