Trojkombinace - Okoř - Zlatokop - Nashledanou

As performed by Waldemar Matuška
1.
Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, roubená je stromama.
Když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva pletu nohama.
Na konci té cesty trnité, stojí krčma jako hrad, jako hrad.
Sešli se tam trampi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat.
Ref1
Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát.
Ona měla ve zvyku, podle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat.
Od těch dob, co jsou tam trampové, nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak dole v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč.
2.
Jednoho dne z rána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden. (vykraden)
.........
Ref2
Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát.
.........
ZLATOKOP
Tom dostal jednou nápad když přestal v boudě chrápat
že má se něco stát,
a že byl kluk jak jedle tak rozhodnul se hnedle
a odjel na západ
Z domova si sebral sílu krumpáč, bibli, dynamit a pilu
mimoto prut a červy, do torny dal konzervy
a jel zlato vyhledat
Ref3
Ty jsi to moje zlato který mám tak rád
vždyť ty mi stojíš za to život pro tě dát
bez tebe, zlato nic není jen ty jsi to moje potěšení
zkrátka, ty jsi to moje zlato
zlato kočičí
4.
On říkal, že je zlatokop o zlato ani nezakop
neznal jak vypa
a když tak dlouho kopal tak dostal na to dopal
přešla ho nálada
Sebral si svoji kytaru dal si nalejt whisky, brandy v báru
a za poslední nuget svý holce koupil puget
a pak jí zazpíval
CESTA MÁ
Cesta má přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabolí,
zakrátko bude mi všechno cizí, nespatřím své rodné údolí.
Ref4:
Já volám: nashledanou, nashledanou, nashledanou, rodné údolí.
Já volám: nashledanou, nashledanou, při vzpomínce srdce zabolí.......
5.
Oči mé nevidí, jak se stmívá, nevidí, co jsem měl tolik rád,
jediné, co mi teď ještě zbývá: rodnému údolí sbohem dát.
6.
Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví,
nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby ten dnešní den navěky byl.