Severní Vietnam - Morčata Na Útěku

Jdu s děravou plící a kulka vařící mi v hrudníku pěkně bublá

Někdo se mi směje v tom v zádech ho hřeje má lesklá a ostrá kudla

Pak dlouho jen mlčí a v křečích se krčí já šlapu mu po páteři

až řeknu to dětem jak bloudil jsem světem to nikdo mi neuvěří

Ke mě Vietnamka běží však dobíhá stěží svou devítku natahuji

rázem se složí a v krvavé louži ji bodákem dotahuji

není to krása kus žlutýho masa se za mnou jen ladně vleče

z toho hrdiny i z jeho rodiny řídká krev a mozek teče

Vracím se domů a síla atomu tu válku hned vyřešila

shrábli jsme zlato a jednotka NATO Vietnamce vyplenila

vyhráli bílí a žlutý co zbyli maj navěky zjizvenou tvář

maj plechovej džbánek a s textilem stánek a nad ním nukleární zář