Ryba rybě - Janek Ledecký

Ryba rybě vyprávěla, jak by zase letos chtěla

k lidem dobrým na svátky a na Štěpána nazpátky.

Bez vánoc - to není zima, a jak to loni bylo príma,

ani ploutví nehnula a jak vánočka kynula.

Vánoční strom republiky, děti oči jak knoflíky,

hladili mě po hřbětě, no bylo krásně na světě.

Sympaťáci s podběrákem ceny za kus brali hákem,

do kafe si rum lili, no a jak si mě vážili.

Pouštěli mi mši od Ryby, ten je od nás, tak se mi líbí,

ve vaně mě krmili a sami se snad nemyli.

Myslela jsem, že mi věří, ale nevzali mě na večeři,

mohli aspoň na chvíli, ale po ránu mě pustili.

Andělé zpívají, velebně duní z věže zvon,

andělé zpívají, ryby to zkouší, ale nedaj ani tón.

A tak ta druhá ryba první praví, že v rybníce se nejlíp slaví,

a kdo má za žábrama, říká: „Ať už je to za náma,

ať už je to za náma, když je čas Vánoc.“