Roky jdou dál - Neto

G Em

Tenkrát nad ránem, v modři sluneční

v závoji, jak padlej sníh,

vůně růží tisíc přání a kolem nás jen smích

Známou píseň na kůru, tajemnej hlas pěl,

jakomalej kluk já v tý chvíli, se před oltářem chvěl.

Jak jsem předeslal, rok se s rokem vzal

a za pár let, jich bylo víc,

náruč růží láskou piplanejch, nechtěla snad nic

Každej den doušek z pramene sůl, těm lístkům síludá,

všední den na pouti křížový, jako test teď sílu má.

Dneska nad ránem v modři sluneční,

v závoji, jak temnej stín

jako tehdá někdo píseň hrál, a já tu zase stál

Jenže byl jsem sám a všední den, byl by svátečním,

dvoji jediní střídá samota, v proudu smutečním.