Rakovina - Karel Kryl

Zní hlasy soudních znalců a padlých andělů,

řvou ústa slavných starců z reklamních panelů.

|: A jaro karty míchá pro záda shrbená

a přetěžko se dýchá a svítí červená. :|

V tom jaru listy žloutnou a sněží do květin

a hrůza chodí s loutnou a s věncem kopretin.

|: Té loutně struny chybí a stvůra bez tváře,

spár dravce, tlama rybí, si hýká z oltáře. :|

Jak tóny kravských zvonců zní stránky pamfletů,

lze dobrati se konců, být stádem Hamletů.

|: Být každý sobě drábem, to mnohé přehluší,

však vápno neseškrábem, když vězí na duši. :|

Je večer, v sálech hrají pár dalších premiér,

jak loni třešně zrají a štěká teriér.

|: A znovu ptáci vzlétnou, výš k slunci! Poslepu!

To léto chodí s flétnou a sahá po tepu. :|

Je známo, čí je vina: to hraní s kostrami,

má jméno Rakovina a voní astrami,

kůň běží bez udidla, kouř štípe do očí,

hrajem si na pravidla a deska přeskočí,

přeskočí, přeskočí, přeskočí...