Proklínám - Janek Ledecký

1.
Prázdnej byt je jako past, kde růže uvadnoou
Potisící čtu tvůj dopis na rozloučenou
Píšeš, že odcházíš, když den se s nocí střídá
Vodu z vína udělá, kdo dobře nehlídá. Píšeš:
Ref.
Proklínám ty tvoje ústa proklínám,
tvoje oči ledový, v srdci jen sníh.
Sám a sám ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž oči oslepnou
ať do smrti seš sám.
2.
Tvoje oči jsou jak stín a tvář den, když se stmívá.
Stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád
Sám s hlavou skloněnou, všechny lásky budou zdání
Potisící čtu tvůj dopis na rozloučenou. Píšeš:
Ref2
Proklínám ty tvoje ústa proklínám,
tvoje oči ledový, v srdci jen sníh.
Sám a sám ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž oči oslepnou
ať do smrti seš sám.
Cookies allow us to further improve this page. 😊 Do you agree to our use of cookies for analytical and personalization purposes? ❤️