Přirození - Harlej

1.
Byla jsi královnou všech, tvý tělo bralo mi dech
a já byl šedivá myš.
Ráno jsem před školou stál a jako blbec se smál,
myslel si že o mně víš.
Hook
Na na na na na na nau
na na na na na nau
na na na na na nau
Hook
2.
Psal jsem Ti verše v parku, šmíroval při těláku,
koukal Ti na kalhotky.
A tys mě neviděla, vo mě bys neotřela
ani svý polobotky.
Pre1
Tak jsem to všechno vzdal,
pomstu Ti přísahal.
Ref
Na zeď jsem po setmění, nakreslil přirození,
a pod něj napsal pak, jméno Tvý.
Nikdy se neusměješ, nikdy mě neoceníš,
a pořád jako vůl stát, mě nebaví.
Ref
3.
Pak jsem ty Tvoje boky, neviděl dlouhý roky,
až včera na náměstí.
Pil jsem tam teplý pivo a koukal jak jde život
lidem, co mají štěstí.
4.
Ty jsi šla naproti mě, bylo to jako v kině,
trémou jsem ztratil rozum.
Ale ty bez váhání, na místo přivítání
dalas mi dvacet korun.
Pre2
Tak jsem ty prachy vzal, pomstu Ti přísahal.
Ref
Ref
D - A - Bmi - G
D - A - Bmi - G
Pre1
Ref
Ref
Hook
Hook
Pre1