Podběl - Hop Trop

Podběl mi z pangejtů mává šedivým ránem přikrytej,

mrholí a z mlhy závoj je na mě schválně ušitej.

Mizerně skrz něj se kouká, už celou noc mám za sebou,

abych neusnul, tak si broukám, a diesel klepe pode mnou.

Den už se pomalu blíží a tma je špatnej společník,

nejhorší ve chvíli zrádný, na jaký dávno jsem si zvyk.

Až zvednu od čáry bílý konečně oči znavený,

pohladím tu, co na mě čeká, a budu patřit jenom jí.