Okoř - Česká trampská lidová

1.
Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, vroubená je stromama.
Když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva pletu nohama.
Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad, jako hrad.
Sešli se tam trampi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat.
Ref.
Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát.
Ona měla ve zvyku podle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat.
Od těch dob, co jsou tam trampové, nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak dole v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč.
2.
Jednoho dne zrána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes', nikdo nebyl dopaden.
Šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostinci, v kostinci.
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal, dostal z toho zimnici.
Ref.