Obluda - Hop Trop

Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny

a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny,

a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz,

křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás:

Má vocas dvě stě sáhů a ploutev přes hektar

a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár

a rozčileně mrká svým vokem jediním,

a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.

Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,

zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,

když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,

poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.

Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,

zalehl u zábradlí a házel flaškama,

když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,

tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.

Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,

však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,

pak démon alkoholu ji srazil v oceán,

my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.

Ach, ich, och, ach.