O malém rytíři - Traband

Ref.
Jede jede rytíř, jede do kraje,
nové dobrodružství v dálce hledaje.
Neví co je bázeň, neví co je strach,
má jen velké srdce a na botách prach.
1.
Jednou takhle v neděli, slunce pěkně hřálo.
Bylo kolem poledne, když tu se to stalo.
Panáček uhodí pěstičkou do stolu,
dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů!
Ještě dneska stůj co stůj musím na cestu se dát,
tak zavolejte sloužící a dejte koně osedlat!
Ref.
2.
Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín.
Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením:
Má povinnost mi velí pomáhat potřebným,
ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným.
Marně za ním volá stará hospodyně:
Vraťte se pane, lidi sou svině!
Ref.
3.
Ale sotva dojel kousek za městskou bránu,
z lesa na něj vyskočila banda trhanů.
Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá,
vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava.
Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm,
ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně.
Ref.
4.
Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť,
svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout!
Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu),
a zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu).
Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé!
Jedem vysvobodit princeznu z letargie.
Ref.
5.
A šíleně smutná princezna sotva ho viděla,
vyprskla smíchy a plácla se do čela.
Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy,
to je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý!
O mou ruku se chce ucházet tahle figůra,
hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora!
Ref.
6.
Tak jede malý rytíř svojí cestou dál,
hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál.
I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty,
a děvka z ulice mu plivla na kalhoty.
Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci,
zůstává rytířem - ve svém srdci.
Ref.