Nebeští jezdci

As performed by Waldemar Matuška
1.
Po zasmušilé pustině jel starý honec krav,
den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav.
Tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát,
když z rozedraných oblaků viděl stádo krav se hnát.
Ref.
Jipija je-éj, jipija jo-o-o-o-ou, to přízraky táhnou tmou.
2.
Ten skot měl nohy z ocele a oči krvavé
a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé.
A oblohou se neslo jejích kopyt dunění,
za nimi jeli honáci až k smrti znavení.
Ref.
3.
Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak
a marně stádo stíhali, jak mračno stíhá mrak.
A proudy potu smáčely jim plášť i košili
a starý honák uslyšel ten jekot kvílivý.
Ref.
4.
Tu jeden honák zastavil a pravil: "Pozor dej",
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej.
Bys nemusel pak po smrti, se věčně věků štvát
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát.
Ref2.
Jipija je-éj, jipija jo-o-o-o-ou, to přízraky táhnou tmou.
To přízraky táhnou tmou. To přízraky táhnou tmou.
Cookies allow us to further improve this page. 😊 Do you agree to our use of cookies for analytical, personalization and marketing purposes? ❤️