Náhrobní kámen - Petr Novák

Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,

kde rostou stromy bez listí

tak dojdeš na místo, kde tvý slzy spadnou

na hrob, co nikdo nečistí.

Jen starej rozbitej náhrobní kámen,

řekne ti, kdo nemoh už dál

Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen

ať jsi tulák nebo král.

Dřív děvče chodilo s kyticí růží rozdávat lidem štěstí a svůj smích.

Oči jí maloval sám Bůh černou tuží, pod jejím krokem hned tál sníh.

Em

Všem lidem dávala náručí plnou,

sázela kytky podél cest

jednou však zmizela a jako když utne,

přestaly růže náhle kvést.

Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu,

na zvadlých květech věčně snít

všem lidem rozdala svou lásku a sílu,

že sama dál nemohla už žít.

Tak jsem jí postavil náhrobní kámen

a čerstvé růže jsem tam dal

pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen

a svojí píseň jsem jí hrál.