Na kameni kámen - Brontosauři

1.
Jako suchej starej strom,
jako všeničící hrom, jak v poli tráva.
Připadá mi ten náš svět,
plnej řečí a čím víc tím líp se mám.
R.
Budem o něco se rvát,
až tu nezůstane stát na kameni kámen.
A jestli není žadnej bůh,
tak nás vezme země vzduch no a potom ámen.
2.
A to všecno proto jen,
že pár pánů chce mít den bohatších králů.
Přes všechna slova co z nich jdou,
hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.
R.
3.
Možná jen se mi to zdá
a po těžký noci příjde, příjde hezký ráno.
Jaký bude nevim sám,
taky jsem si zvyk na všechno kolem nás.
R.
O.
Na, na, ná, na, ná, na, ná,
Na, na, ná, na, ná, na, ná, na, na, na, ná, ná.