Morituri te salutant - Karel Kryl

Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína,

a šedé šmouhy kreslí do vlasů.

|: A z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná,

a pírka touhy z křídel Pegasů. :|

Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,

má v ruce štítky, v pase staniol.

|: A z očí chtíč jí plá, když háže, do neznáma,

dvě křehké snítky rudých gladiol. :|

Morituri te salutant, morituri te salutant.

Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá,

a písek víří křídla holubí.

|: A marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá

a zvedá chmýří, které zahubí. :|

Cesta je tér a prach a udusaná hlína,

mosazná včelka od vlkodlaka.

|: Rezavý kvér, můj brach a sto let stará špína

a děsně velká bílá oblaka. :|