Morituri te salutant - Karel Kryl

Cesta je prach, a štěrk a udusaná hlína.

A šedé šmouhy kreslí do vlasů

|: a z hvězdných drah má šperk, co kamením

se spíná, Dma pírka touhy z křídel Pegasů. :|

Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má

v ruce štítky, v pase staniol,

|: a z očí chtíč jí plá, když háže,

do neznáma, Dmdvě křehké snítky rudých gladiol. :|

Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá,

a písek víří křídla holubí.

|: A marš mi hrál zvuk děl co uklidnění

skýtá Dma zvedá chmýří, které zahubí. :|

Cesta je tér, a prach, a udusaná hlína,

mosazná včelka od vlkodlaka,

|: rezavý kvér - můj brach, a sto let stará

špína Dma děsně velká bílá oblaka. :|