Mladičká básnířka - Jaromír Nohavica

Mladičká básnířka s korálky nad kotníky

bouchala na dvířka paláce poetiky,

s někým se vyspala, někomu nedala, láska jako hobby,

pak o tom napsala blues na čtyři doby.

Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,

ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty,

plná tragiky, plná mystiky, plná splínu,

pak jí to otiskli v jednom magazínu, hm hmm…

Bývala viděna v malém baru u Rozhlasu,

od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu,

trochu se napila, trochu se opila, na účet redaktora,

za týden na to byla hvězdou mikrofóra, hoho hóhó…

Pod paží nosila rozepsané rukopisy,

ráno se budila vedle záchodové mísy,

múzou políbená, životem potřísněná, plná zázraků,

a pak ji vyhodili z gymplu a hned na to i z baráku, hoho hóhó…

Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,

ale básníci-tatíci nepomýšlej na rozvody,

cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,

tak o tom napsala sonet a ten byl ze života, hm hmm…

Jó, mladé básnířky,

vy, mladé básnířky,

jó, mladé básnířky, mladé básnířky,

básnířky…