Marie - Tomáš Klus(capo 5)

Je den, tak pojď Marie ven, budeme žít, házet šutry do oken,

je dva necháme doma trucovat, když nechtějí, nemusí, nebudem se vnucovat.

Jémine, všechno zlý jednou pomine, tak Marie,

co ti je? E F G

Všemocné jsou loutkařovy prsty, ať jsou tenký nebo tlustý, občas přetrhají nit,

a to pak jít a nemít nad sebou svý jistý, pořád s tváří optimisty, listy v žití obracet.

Je to jed, mazat si kolem huby med a neslyšet, jak se ti bortí svět,

Marie, kdo přežívá nežije, tak ádijé.

Marie, už zase máš k tulení sklony, jako loni slyším kostelní zvony znít,

a to mě zabije, a to mě zabije, a to mě zabije, jistojistě.

Copak nemůže být mezi ženou a mužem přatelství, kde není nikdo nic dlužen,

prostě jen prosté spříznění duší, aniž by kdokoliv cokoliv tušil.

Na na na ná… F G